Vycházeje ze zápisu Dr. Mir. Zemana možno usoudit, že obec Vinary vznikla někdy kolem roku 1420, neboť z této doby jsou písemné záznamy o obci Vinaři, nebo Vinaře. V tomto čase, stejně jako mnoho jiných, vesnice spadala pod majetek rodu Dobřikovských z Dobřikova.

V době pobělohorské přecházely vsi do majetku německé šlechty, a protože němčina neměla ve svém jazyce hlásku „ř“ Vinaře se změnily na Vinary.

Předpokládá se, že v dobách po vyvraždění Vršovců, kdy jejich majetek přešel do vlastnictví Přemyslovců, kteří zakládali vinnou révu ve východních čechách, na stráních zvětralé opuky, se ve Vinarech, tak jako v mnoha jiných, pěstovala vinná réva, protože jejich poloha je právě k tomuto vhodná, neboť jejich stráně, obrácené na východ a jih, jsou k tomu přímo předurčené, což také vypovídá o původním charakteru Vinar. Je možno se domnívat, že prolákliny ve stráních jež jsou dosud patrné na Rejšníku, Buhenici a dále mezi lesy Buk a Peklo, byly původem vinné sklepy, neboť násilně narušují tyto svahy.

Toto jsou jen některé údaje z dob dávno minulých, které se buď písemně zachovaly a nebo se dohadně předpokládají.

Jinak se místní obyvatele zabývali zemědělskou prací, a to v různé podobě až do současnosti. Kromě zemědělství se po dlouhá léta živili jako skaláci, což muselo být ve velkém rozsahu, neboť o tom svědčí velká rozloha vylámaných skal, které nyní leží stále ladem a jsou porostlé jen divoce.

Ve zmíněných opukových lomech se těžil kámen na různé stavby a mimoto zdejší skaláci zhotovovali žlaby pro dobytek a valchy na praní prádla, což se v některých domácnostech zachovalo až dosud.

Existují různé paměti a pověsti z dob dávno minulých, vypovídající o původu některých zvyků či místních názvů. Zajímají-li vás, najdete je pod odkazem  Pověsti.

 

 

Připravil Břetilav Zubec 

Zpět